Tak dobře. Svět Internetu je teď ve znamení blogů a nakonec
došlo i na mě.
Ale abych nedal svoji kůži zadarmo, zkusím svůj úplně první,
víceméně testovací, napsat bez použití toho tak neestetického dvojpísmenní „bl“...
První úkol, před kterým jsem stál, byl pro svůj budoucí og vymyslet název. Potom, co jsem smetl ze
stolu několik bostí, vzpomněl jsem si
na svoji nedávnou básničku a název byl na světě – Mylníky. Ne, to není překlep
ani dysgrafie. Je to prostě hybrid mezi milníkem a omylem – jako sám život.
Ještě nevím, co tady budu psát, co dělá oggera oggerem. A vlastně to ani vědět nechci. Možná budu psát bosti – ale po libosti. Budu to dělat po
svém. Neměla by to být náhražka za moji poezii – možná spíš takové lehké
nadechnutí mezi těžkou vahou jednotlivých básní, předěl mezi ní a ekotáním všedního dne.
A třeba mi to pomůže se někdy nez-áznit.
A tak si pustím CD s uessovou muzikou, dám si sklenku ack and white, pomyslím, jak miluju ižního svého... Život třeba nebude tolik k ití, ale k žití :-)
Snad mě za moji pýchu nesrazí esk z čistého nebe...
:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat