čtvrtek 26. května 2016

Poslední slova



Znáte ten pocit, když po tom, co někomu řeknete něco hnusnýho nebo negativního, následuje dlouhý ticho? Jakoby to poslední slovo zůstalo viset někde ve vzduchu. Jakoby začalo růst a prostoupilo všechno okolo. Jakoby do sebe nasálo všechnu energii, strhlo na sebe všechnu pozornost a znemožnilo existovat jakýmkoli jiným myšlenkám a slovům. Množí se jako virus a proniká do krve.

Člověk bezradně stojí, slovo mu rezonuje v hlavě – chtělo by se mu to ticho přerušit, přebít ho něčím jiným, ale nezmůže se na nic, nevydá ze sebe ani hlásku. Může to vést k tomu, že hodně dlouho neřekne nic... aspoň tomu dotyčnýmu, komu to původně bylo určený. A když to přežene, tak už třeba vůbec nikomu nikdy nic neřekne, protože ať se hne kamkoli, to poslední slovo ho všude bude následovat.

Tuhle moc samozřejmě nemá cokoli – třeba když na někoho zařvete: „Je za deset minut půl třetí!“, těžko to s ním nějak zamává.

Ale třeba: „Jdi do prdele!“, „Já tě nenávidím!“, „Mlč!“, „Proč jsi mi to udělal?“, „Hajzle!“, „Krávo!“... to je úplně jinej kalibr.

Jsou způsoby, jak to zachránit – třeba co nejdřív říct něco hezkýho a milýho, aby to přepláclo. Takový: „Miluju tě.“, „Promiň“, „Jsi úžasnej / úžasná“, „Já to tak nemyslel/a“ a tak mají obrovskou moc a tohle když zůstane viset ve vzduchu, tak to vůbec nevadí.

Ale když mezitím umřete – nebo ten druhej – je to v prdeli. S tím už pak nikdo nic nenadělá a to poslední blbý slovo tam zůstane navždycky, jako pomník vaší malichernosti až do konce světa.

Nejlepší by bylo nic takovýho nikdy neříkat. Ale to je asi docela nereálný. Jsme emocionální a na druhou stranu zaplaťpánbůh za to. Takže když už se to stane, radši si pospěšte s nějakým novým posledním slovem, než vám spadne na hlavu cihla a bude pozdě. 

A vůbec, říkejte pořád další a další slova - a neustále a bez přestání, až v tom bude takovej bordel, že žádný poslední slova prostě nebudou a basta!

Ehm...

Teď už jenom vymyslet, jaký poslední slovo napíšu sem – protože co kdyby už navždycky zůstalo viset mezi náma... 
 ;-)



Žádné komentáře:

Okomentovat